To je dneska zase politika

Úterý, Říjen 2, 2012

Jako vždy když nemám co dělat, tak zabrousím na bulvární web novinky.cz. Ač se sice pohybuju v IT, tak i pro mě je seznam.cz začátek internetu. Vidím zde odkaz, že drábek je připraven rezignovat. Klikám na něj a přečtu si celý článek. První co mě napadá je myšlenka: „Proč vlastně chce rezignovat?“, kterou hned záhy střídá myšlenka druhá:“Už zase se někdo chce zbavit své odpovědnosti?“.  A to je přesně to jak jakoukoli rezignaci politiků beru. Jako zbavení se odpovědnosti.

Když je nějaký politik uznán vinným, tak by za to měl pikat a určitě by měl odstoupit z funkce ministra. Až sem je to v pořádku. Jenže to nestačí. Většinou se stane to, že po odstoupení jen zmizí z očí veřejnosti a vše se zamete pod koberec. A nenechte se vysmát. Pro politika není odstoupení z funkce ministra nic zásadního. Stále má poslanecký mandát a stále má svůj poslanecký plat. Přijde o jednu jedinou funkci a nejspíš jí jen vymění za nějakou funkci v pracovní skupině, nějakém výboru nebo něčem podobném. Takže pro politika to není trest, je to vysvobození. Když se něco pokazí tak odstoupí z funkce, umyje si ruce, a pošle tam někoho dalšího ať to zkusí za něj. Jediné komu to uškodí je náš stát.

Každá výměna ministra stojí to nejpodstatnější a to je čas. Než bude nový ministr znát vše potřebné pro výkon své funkce a převezme otěže, tak to mnohdy trvá měsíc až dva a celé ministerstvo jede jen na půl plynu. Časté střídání ministrů nemůže přinést nikdy nic dobrého. Když už ale provede politik něco natolik závažného ve výkonu své funkce, tak by neměl přijít jen o funkci jako takovou ale měl by přijít o celý svůj poslanecký mandát a možnost dál se politicky angažovat.

Když vrcholný manažer udělá chybu, která bude podnik stát spoustu peněz, tak ho jeho zaměstnavatel zřejmě vyhodí a on si to sebou ponese celý život. Proč se ale stejně nezachází s politiky. Vždyť přece celý stát je firma, kterou řídí politici jako vrcholní manažeři. A my, občané státu jsme ti, kteří ty politiky zaměstnáváme. Oni pracují pro nás ne my pro ně. Na to mnoho lidí zapomíná.

Co si o tom myslíte by?

Napsat komentář